Tři týdny po první jarní vyjížďce se chystáme své plechové miláčky prověřit dalším výletem, tentokrát k našim východním sousedům. Cílem cesty je Petrova Ves, kde se koná veteránská rallye spojená s jarmarkem. Z Ivančic vyrážíme před osmou hodinou, na rozdíl od předešlých dní je teplo, ale déšť je na spadnutí. Nicméně náladu máme nepromokavou a jsme pevně rozhodnutí si dnešní den jaksepatří užít. Sraz je stanoven v Brně u Makra a krátce po deváté je naše malá skupinka kompletní. Čtyři skútry- Zdeněk a Franta sólo, Geržovi a my v tandemu. Máváme Hanušovi, který nám přišel popřát šťastnou cestu a vyrážíme směr Klobouky a Hodonín.
Hned za Brnem začíná foukat silný vítr, není to příjemné, ale doufáme, že aspoň rozežene dešťové mraky. V Hovoranech máme krátkou zastávku na tankování a pokračujeme dál. Na kraji Hodonína u benzinky znovu zastavujeme, protahujeme těla a tišíme abstinenční příznaky první kávou. Posilněni nasedáme na skútry a míříme do nedalekého Rybího trhu. Před prodejnou se i s úlovky fotíme a za chvíli už uháníme kolem zatopených polí a luk přes řeku Moravu do Holíče. Tady tankujeme znovu, tentokrát euro, a vyrážíme na posledních pár kilometrů, které nás dělí od Petrovy Vsi. Cestou v protisměru už potkáváme účastníky rallye, kteří vyrážejí na první soutěžní okruh.
V Petrově Vsi parkujeme před restaurací, hned vedle parádního Harleye. Jsme tu zatím sami, všichni veteráni jsou na trati, a tak čekáme a zvolna zatím procházíme jarmark. Nebe nad našimi hlavami se nenápadně pěkně dočerna zatáhlo, zaburácel hrom a první kapky na sebe nenechaly dlouho čekat. Prudký déšť nás zahnal do zahrádky před restaurací, odkud mlsně okukujeme sjíždějící se veterány. Po chvíli přestává pršet a my vyrážíme fotit. Sedíme pod košatým stromem na obrubníku a obdivujeme tu krásu, která projíždí kolem nás. Aerovka, Tatra, Tudor, Velorex, dokonale zrenovovaný Hispano Suize, náš starý známý Walter, který nevynechá žádný sraz, Talbot, Simca, úžasný koráb silnic Cadillac, na jehož kapotě je snad vidět zakřivení zemského povrchu, nechybí ani předválečná Zetka, Jawa pérák, skútr s druzetou a jiné. Prostě dokonalost sama.
Jen neradi se zvedáme a nasedáme na skútry, abychom kus cesty doprovodili účastníky rallye, kteří se už vydávají na další okruh. V Gbelech se od nich odpojujeme a míříme přes Kopčany na Holíč a do Hodonína. Tady si dáváme malou pauzu na zmrzlinu, velmi dobrou a nezvykle levnou. Spokojeně si pochutnáváme a domlouváme se na pozdním obědě. Volba padla na Mutěnice, a tak s vidinou horké polévky před očima honem vyrážíme na další cestu.
V Mutěnicích je restaurace plná hokejových fanoušků, usedáme tedy na zahrádce a dáváme si podle nátury horkou polévku, horký čaj či studené pivo. Chraptivé výkřiky ozývající se z restaurace nás poměrně přesně informují o stavu semifinálového utkání Česko-Švédsko, které se chýlí ke konci, a tvoří svéráznou zvukovou kulisu našeho oběda. Nepříčetný řev nás pak nenechá ani na okamžik na pochybách o tom, kdo nakonec vyhrál. Dopíjíme kávu a radost z vítězství nám nezkazí ani prudká přeháňka, která se nečekaně spustila. Citelně se ochladilo, tak přidáváme další vrstvy oblečení a kolem půl šesté vyrážíme směr Brno. Naposledy zastavujeme v Moutnicích, tady se loučíme a rozjíždíme. My pokračujeme na Blučinu a Židlochovice, zbytek výpravy do Brna a do Náměště.
Ivančice nás vítají sluníčkem a téměř modrou oblohou, jen já už nevím, jak si co nejlépe sednout. Po pohledu na tachometr se tomu ani moc nedivím-máme najeto 253 kilometrů, ani se tomu věřit nechce. Ale nestěžujeme si, den se skvěle vydařil, potěšili jsme oko, i to počasí nám nakonec přálo. A ty kilometry? Nu, koneckonců, byl to dobrý trénink na celostátní sraz, který nás čeká za dva týdny. Už se těšíme!
Jana a jara
Všechny fotky si můžete prohlédnout na http://www.rajce.net/a3684361