Sraz historických skútrů v Púšti pri Prievidzi 17.-19.6.2011

 

pust1A je to tu! Konečně se na dosah ruky přiblížil víkend pro ostatní smrtelníky naprosto obyčejný, pro nás skútristy víkend s velkým V, víkend všemi dlouho a pečlivě plánovaný, víkend netrpělivě očekávaný, prostě JEDEME NA MEZINÁRODNÍ SRAZ! Předpovědi počasí na tyto dny sadisticky slibovaly přívalové deště, bouřky, kroupy a podobné přírodní katastrofy, vlastně popravdě řečeno jsme z nich získali dojem, že jediné, co nás cestou nepostihne, bude sněhová vánice a snad ještě zemětřesení. Takové malichernosti ovšem nikoho z nás od cesty nemohly odradit, byť se o to příroda ve spolupráci s meteorology opravdu poctivě a ze všech sil snažila.

pust 28Čistě pro jistotu a doslova na poslední chvíli nás červík pochybností však přece jen vyhnal do obchodu a donutil zakoupit naprosto nepromokavé oblečení (tedy alespoň podle tvrzení výrobce).  A tím jsme dle svého mínění byli dokonale připraveni čelit veškerým rozmarům počasí. Během pátku se potvrdilo, že tato útočná strategie slaví vítězství. Navzdory opravdu hrůzostrašným předpovědím ani nekáplo a cesta po trase Měnín- Kyjov-Veselí nad Moravou-Strání-Nové Mesto nad Váhom-Bánovce-Nováky-Prievidza proběhla za sucha a v naprostém poklidu.

Tolik z doslechu – moje plánovaná dovolená se nekonala, takže do Prievidze jsem po pracovní době docestovala potupně autobusem. Nicméně to byla první a také poslední skvrna na jinak dokonalém víkendu. Krátce po půl desáté večer už se připojuji k ostatním účastníkům srazu.pust21 V podstatě vlastně přijíždím k nejlepšímu, právě včas k rozpravě o zítřejší vyjížďce, vyhodnocení večera – ocenění žen řidiček, nejmladších účastníků srazu i těch, kteří sem najeli nejvíc kilometrů. Tiše zalituji, že se nehodnotilo, kdo přijel největším dopravním prostředkem, vítězství bych měla suverénně v kapse. Zábava pokračuje i po večeři (dokonce i poctivá porce pikantního gulášku na mě zůstala), ale dnešní kilometry si přece jen vyžádaly svou daň, a tak jeden po druhém pomalu odpadáme a trousíme se do postelí.

Sobotní ráno se rozednilo vlhce a nevlídně, déšť byl prakticky na spadnutí, ale my jsme do jednoho přesvědčeni, že dnešní den bude naprosto skvělý, a tak v nejlepší náladě startujeme a řadíme se k vyjížďce. pust5Po hladkém průjezdu Prievidzou míříme do Bojnice, kde máme na parkovišti pod zámkem první zastávku na focení. Řadíme své stroje do formace a pokoušíme se počítat, kolik že nás to tedy je. Jako obvykle se nemůžeme shodnout na přesném čísle, a tak nakonec stejně jako vždy vítězí mírný kompromis. Jeho výsledkem je toto oficiální prohlášení-43 skútrů Čezeta, 7 Tatranů a Manet, 1 Osa a 11 strojů ostatních.

A znovu do sedel. Náš had se kroutí zatáčkami chvíli nahoru, chvíli zase dolů a já z bezstarostné pozice spolujezdce zkouším za jízdy fotit a současně si užívat cestu. U vodní nádrže za Kostolnou Vsí opět zastavujeme. Fotíme a natáčíme dlouhou řadu našich miláčků, která se táhne téměř přes celou hráz. My si hezky zapózovali u našeho mazlíka, ale jelikož jsem zapomněla přepnout režim na foťáku, výsledek není příliš oslnivý -místo dvou pěkných fotek máme dvě pěkná krátká videa.

Naše další zastávka je v Čičmanech, tady zastavujeme nejprve před restaurací Kaštiel. Malé parkovišťátko jsme v okamžiku doslova zaplavili a proměnili v blýskavé moře plechu.pust22 Zastávku využíváme k malému občerstvení, jen Martin mění propíchnutou duši u svého PAVa. Samozřejmě, že je okamžitě obklopen hejnem chytrých, kteří mu „dobrými“ a „odbornými“ radami zpestřují život i opravu.

O několik set metrů dál nás čekají nádherně malované srubové dřevěnice. Já jsem v Čičmanech poprvé, a tak naprosto okouzlená přecházím od jedné chalupy k druhé. Každá je jinak zdobená, ale všechny jsou prostě dokonalé. Spojení satelitu a lidové architektury, které se tady občas objeví, už sice tak pěkné není, ale zase je přinejmenším kontrastní a neotřelé. Jelikož mi vrtal hlavou původ všech těchto půvabných geometrických kresbiček, hned po návratu jsem zapátrala na internetu. Zjistila jsem, že …“o původu a vzniku obce existuje několik teorií, z nichž nejrozšířenější je teorie o balkánském, konkrétně o bulharském vlivu. pust6Původní obyvatelé sem přišli pravděpodobně v první polovině 14. století. Čičmany navštívil i architekt Dušan Jurkovič, kterého zdejší stavby velmi zaujaly. Vypracoval také projekty srubových domů, které byly postaveny po velkém požáru v roce 1921, kdy vyhořel celý dolní konec obce. Jeho zásluhou tedy můžeme některé typy těchto staveb obdivovat v Čičmanech i dnes…. Tolik ve zkratce Wikipedie.

Nadšeni fotíme a trochu s obavami sledujeme naducané černé mraky, které se nám začínají doslova a do písmene stahovat nad hlavami. Jelikož však s tím nemůžeme příliš mnoho dělat, necháváme přírodu, ať si to vyřeší po svém.

pust23Znovu nasedáme a vyrážíme směr Fačkovské sedlo, kde nás čeká oběd. Než k němu dojde, je před námi ještě několik kilometrů serpentin a velmi vytrvalého stoupání. Čisté ovzduší ve Strážovských Vrších vzalo ten den naší zásluhou beznadějně za své. Naše kolona se díky stoupání sice poněkud potrhala, ale zabloudit prakticky není možné. Śedobílá kouřová stopa nás táhlým údolím vede naprosto neomylně. Poněkud litujeme cyklisty, které cestou do kopců míjíme a kteří si sem vyjeli na zdravý a čerstvý vzduch. Díky nám si inhalaci užívají stoprocentně, i když zřejmě ne zcela podle svých původních představ.

pust27Konečně Fačkovské sedlo a hotel Kĺak. Úlevou jsme si vydechli nejen my, ale jistě především naše skútry, které nás sem tak statečně vyvezly. Parkujeme a hrneme se přímou cestou do restaurace. Teprve po obědě a kávě jsme schopni také ocenit krásu, kterou všude kolem sebe máme- zalesněné kopce strmě spadající do hlubokých údolí mezi nimi i prudké sjezdovky nad hotelem.  Kolem druhé se řadíme a začíná dlouhý sjezd do Prievidze.pust25 Tady zaparkujeme skútry na náměstí, necháme je obdivovat a natáčet a sami zamíříme do nejbližší cukrárny. Pokojně si pochutnáváme na zmrzlině, kávě a zákuscích a pozorujeme svatby, které tu probíhají jedna za druhou, doslova jak na běžícím pásu. Přeháňka, která se znenadání spustila, nás poněkud zaskočila a přinutila ve spěchu nasedat a ujíždět. Povedlo se, do kempu přijíždíme už za sucha a úspěšně tak uzavíráme dnešní zhruba devadesátikilometrovou vyjížďku.

Suší a převlečení se pak pomalu scházíme k večeři. Po jídle proběhlo zhodnocení dnešního dne, soutěž o nejhezčí z vystavených fotografií, odvážlivci se mohli zúčastnit i testu znalostí o obou našich národech.pust14 V bezpečné vzdálenosti od budov i osob probíhala dokonce soutěž ve střelbě z praku. Někteří z nás drželi prak v ruce poprvé a výsledky podle toho také většinou vypadaly. Skvěle jsme se však pobavili, a jestli smích opravdu prodlužuje život, tak tenhle večer jsme si bezpochyby připsali k dobru několik roků. Úderem osmé večerní se přesně podle předpovědi spustil prudký déšť. Sice nás zahnal pod střechu, ale náladu nám rozhodně pokazit nemohl. Všichni jsme byli po dnešku plní dojmů, a tak se povídalo ještě dlouho do noci.

pust16Nedělní ráno je chladné a zamračené, ale zatím aspoň neprší. Hodláme toho využít, a tak hned po vydatné snídani balíme, loučíme se s ostatními a krátce před devátou se naše skupinka sedmi statečných vydává na cestu domů. Ještě poslední pohled na hory, které jsou všude kolem nás a které nám po dva dny tvořily milou společnost.  Jejich vrcholky jsou zahaleny v potrhaných šedých cárech a my v prvním pocitu lehké paniky máme dokonce dojem, že jsou to snad ještě pozůstatky našeho včerejšího dravého útoku na Fačkovské sedlo.

Zpáteční trasu jsme tentokrát zvolili po silnici číslo 50 přes Bánov, Starý Hrozenkov, Uherský Brod a buchlovské kopce.p ni 263 Vyrazili jsme svižně, ale už po dvaceti kilometrech se ve vnitřnostech našeho skútru začíná ozývat jakési zrádné a podezřelé klepání. Na první benzince proto pro jistotu zastavujeme a začínáme pátrat po důvodu. Příčina klepání je za chvíli mezi námi, po přidání plynu totiž vyrazila uvolněná vrtule ventilátoru ven tak ďábelskou rychlostí, že jsme se ani polekat nestačili. Oprava za pomoci kladiva a kancelářské sponky vypadala na pohled kuriózně, ale rozhodně byla rychlá a účinná, a tak se za chvilku už bez obav vydáváme na další cestu. A teď to teprve začíná „odsejpat“.

První delší zastávku máme až ve Starém Hrozenkově, kde notně prochladlí přidáváme další vrstvy oblečení a horkou kávou se snažíme zvednout svou tělesnou teplotu na normál.pust26 Na časný oběd zastavujeme u Uherského Brodu v motorestu Pepčín. Ještě jedno společné foto a od naší malé skupinky se odděluje Petr a Uďa, my ostatní pokračujeme přes kopce a skrz několik krátkých přeháněk až do Otnice, kde je vyhlášená cukrárna, v níž jsme mínili prověřit kvalitu zákusků. Zatím v našem pomyslném gurmánském Michelinově průvodci po českých, moravských, slezských a nově i slovenských cukrárnách naprosto suverénně vede blanenská cukrárna Severka, jejíž hvězdy září daleko za hranice Moravy.pust17 Otnici po ochutnávce a pečlivém zvážení řadíme na druhé místo. Posilněni se vydáváme na poslední etapu cesty. Jitka s Martinem se odpojují, my pokračujeme přes Měnín do Ivančic.

Kolem půl šesté jsme unavení, ale spokojení doma a můžeme bilancovat - najeli jsme s jednou drobnou opravou 650 kilometrů a máme za sebou báječný víkend plný skvělých zážitků. I to počasí se nakonec snažilo spolupracovat a docela se mu to dařilo.

Za to, že jsme si ty tři dny mohli jen bezstarostně užívat, patří velké poděkování našim slovenským kamarádům z Veteran klubu Prievidza. Organizace celého srazu byla rozhodně náročná, ale oni ji zvládli naprosto bezchybně a na jedničku. Všem jim vděčíme za naprosto super víkend. Takže na Slovensko posíláme díky a už se těšíme na příští sraz!

Jana a jara.

 

Video od Tonyho

Video na Veteran klub Prievidza

Fotogalerie z kempu

Fotogalerie z vyjížďky

 

Fotky na Rajčeti:

na Púšť  http://www.rajce.net/a5023953
vyjížďka  http://www.rajce.net/a5024236 
z Púště  http://www.rajce.net/a5024605

Od Skotyho:

Komentáře   

#1 Dr.House 2011-06-24 07:49
Musela to byt skvela akce,skoda,ze jsme s Vendou letos chybeli.
Miro,mas naprosto uzasneho "Pava".
Stana
#2 Kličkyn 2011-06-24 12:17
Ahoj moooc hezký fotky.Příští rok jedu s vama práce nepráce a hotovo.Jel jsem vyprovodit Jitku a spol do Slavkova a vůbec se mi nechtělo se vracet domů.Ale holt sloužím vlasti takže smůla.Podle fotek to byla super akce.Pavel
#3 Miro 2011-06-27 08:15
Moc ďakujeme Jane za pútavú reportáž