Nejbližší akce

XXVI. medzinárodný zraz historických skútrov Orava 2024
13.06.2024 - 16.06.2024
VII. podzimní sraz skútrů Beskydy 2024
05.09.2024 - 08.09.2024

Pravidelná setkání

Členové klubu z Brna a okolí se setkávají každý první čtvrtek v měsíci.
Další setkání bude 4.4.2024 17:00
, restaurace Union, Víděnská 77, Brno.

 

 

 

Fórum novinky

Skútrjízda 2010 aneb Z Balatonu na Balaton

.

Seznam článků

spolecna

Termín: 3. - 11. července 2010

Složení: 8x skútr Čezeta + PAv

Trasa: Čechy – Slovensko – Rakousko – Maďarsko – Slovinsko – Chorvatsko – (Polsko) max. ujetá vzdálenost 2020 km

 

mapa

 



1.den - sobota
Rybník Balaton u Brna je podle webu unikátním místem pro všechny milovníky vody, dobrého jídla a skvělé zábavy, takže kromě poutavého názvu, kde jinde začít naši cestu...? V devět hodin ráno zde proběhl sraz účastníků, líbačka, drobné poruchy, ztráty a nálezy, rozdání talismanů od Hanuše, společné foto a první upocený odjezd směr slovenské hranice.
Obědová pauza nás zastihla u Devína, což je zřícenina bývalého hradu ve stejnojmenné bratislavské části Devín. Jeho pozůstatky leží na návrší nad soutokem řek Moravy a Dunaje a pohled z vrchu rozhodně stojí za to. Když už jsme tak brouzdali Bratislavou, zabloudili jsme i pod Bratislavský hrad, kde jsme dali fotečku a Miro se  při pohledu na místní „žubrienky“ rozvzpomínal na svá studentská léta…
Hoši se evidentně potřebovali zchladit, takže další zastávka - Kanál Čunovo (sportovní areál divoké vody) přišla vhod. Po chvilkové čumendě a kofolce jsme také my chtěli okusit vodních hrátek, takže jsme nasedli na stroje a vydali se k cíli dne – Neziderskému jezeru. Cestou se zvládlo první trojmezí – H-A-SLO. Kemp v Podersdorfu byl docela natřískaný, ale k idylickému večeru kromě báječné koupačky přispělo i opékání naložené krkovičky cestou dobře uschované v Mirově karimatce.
Omámení dne: existuje přenosný skládací gril na jedno použití.



2.den - neděle

Ráno jsme pokoukali přístav  a potom cestami podél soukromých viniček přejeli do Maďarska. Jeden z nejkrásnějších a největších zámků země se nachází ve vzdálenosti 192 km od Budapešti ve městě Fertőd.  Mohutně zdobený zámek označovaný jako „maďarské Versaille“ odráží bohatství šlechticů Esterházy, nás však po pravdě více inspirovala vidina maďarského guláše. Příští přestávka tedy byla jasná - gulášek sice nebyl, ale vepřovým na paprice s haluškami jsme také nepohrdli.
Dobře posíleni obědem jsme vyjeli zdolat další trojmezí - Felsőszölnök A-SI-H. Cesta se přesunula z asfaltky na štěrkovou, polní, brázdu a poté zmizela úplně. Nejdále se vyšplhal Jenda, trojmezí však bylo stále v nedohlednu. Otáčení a sešplhání s osmi motorkami a PAvy nebylo tak úplně jednoduché, ale večer jsme zahojili „bebínka“ v termálních pramenech Moravských Toplic.
Omámení dne: ve slovinských hospodách obdivují pivaře – we are heros.



3.den - pondělí

Evidentně se nám  z areálu termálek nechtělo, líně jsme se povalovali v bazénech s teplou minerální vodou a skútry rovněž vymýšlely drobné opravy. V kempu jsme se placatili ještě v jedenáct možná taky proto, že nás po úpravě trasy čekala non-stop  cesta na Balaton. Byli jsme už kousek od hranic s Chorvatskem, takže proč neudělat další zářez na nádrži. Celňáci byli ze strojů tak zaskočení, že si Bohuše spletli s pašerákem Géčem zvaným Dešťovka a snažili se mezi zapařenými plavkami v PAvu objevit i jiné cennosti (každopádně náš pašerák Bob využívá spíše podsedadlový prostor, a to k úschově pochutinJ).
Po několika přechodech hranic jsme hledali směnárnu na výměnu fufníků (forintů) a pořádnou maďarskou csárdu. Nakonec nás uchlácholila cikánská pečeně a zjištění, že má tato menšina i pozitivní využití.
Balaton se blížil pomalu a připomínal nám ranní skluz, cesta slunečnicovými poli se zdála nekonečnou a první šarvátky na sebe nenechaly dlouho čekat. Natlakované, rozpálené mozky zchladila až voda a pivko, první balatonský kemp jsme našli na západě jezera v Keszthely (bonus - s výborně uvařeným kotlíkovým gulášem).
Omámení dne: najít stylovou csárdu vyžaduje čas - i Jendovi při tom dlouhém hledání vymizely ulité kanystry "nafty" z PAvu.



4.den - úterý
Program jízdy okolo Balatonu jsem vzala do svých rukou v domnění, že průvodce nelže. Slibovala jsem chlapům nabitý  a zajímavý den. Chtěli jsme prozkoumat hlavně severní stranu jezera, která je turisticky lákavější, směrem od západu k východu. První zastávkou byly slavné lázně Hevíz - gejzír, jehož přírodní kráterové jezero nabízí ke koupání 38° C teplou léčivou vodu. Bohužel se do ohrazeného areálu dostanou pouze lázenští hosté.
Další plánovanou atrakcí se stalo město Tapolca, které překvapí milovníky přírodních divů svojí vodní jeskyní. (Citace: I ona je výtvorem sopečných sil, horké prameny v ní vyryly do vápníku spleť chodbiček a labyrint sálů, které pak zaplavila kříšťálově čistá krápníková voda. Návštěvník jakoby plul Cháronovou loďkou do mytologického podsvětí, přitom proplouvá tajuplně osvětleným spletencem vodní cesty...)
V reálu jsme ji s maďarským značením a kvalitou cest hledali celé dopoledne a ve finále to Zdeněk R. shrnul tak, že do několika propojených městských sklepů napustili vodu a pár blbců posadili do necek, aby pádlovali.
Další zajímavosti jsme „bohužel“ nestihli, při bloudění jsme však narazili na dominantní hrad v Sümegu a Zdenál H. navázal družbu se staříkem, který nám doporučil příjemnou vyhlídku u hory Szent György na jezerní oblast Badascony. V ní jsou nejznámější vinice Balatonu, zde se pěstují vinné hrozny, ze kterých se vyrábí Badacsonyi Szürkebarát a Kéknyelű. Kraj nám připomínal Pálavu, takže jsme tu byli jako doma, útulný rodinný kemp, koupačka, rybí polévka Halászlé, nakoupené klobásy a domácí víno navodily večerní pohodu.
Omámení dne: zjistila jsem, proč tak brzy pohořel matriarchát – chlapi radši nic nekomentovali.


5. den - středa
Kupodivu se i dnes hoši nechali nadchnout mými nápady, a tak jsme s trochu zcenzůrovaným plánem cesty od paní domácí vyrazili prozkoumat druhou část severního pobřeží.
V objetí vyhaslých sopek od pradávna zasněně leží pánev Káli. I když je vzdálena od rušného života na jezeře pouhou čtvrthodinku jízdy, jako bychom se přenesli do zcela jiného světa,v podloubích roztomilých vesniček panuje klid. Na doporučení jsme se zastavili ve vesnici Salföld ukrývající stylové chalupy a původní selské dvory. Po okrajích pánve střeží  krajinu kamenné balvany fantastických tvarů, které  nazývá lidový jazyk kamenným mořem. Nejkrásnější mezi nimi jsou ty ze Szentbékkálla. Po romantické vyjížďce bylo třeba uspokojit i přízemnější pudy, a tak nám gulášek opět udělal dobře. Martin se od nás odpojil a upaloval směr Brno,  na trase nás tedy zůstalo sedm statečných.
Na severním břehu jsme rozhodně museli navštívit nejnápadnější bod mapy - poloostrov Tihany. Na jeho nižším pahorku byl již před devíti stoletími v Tihany postaven kostel a klášter. Celé území poloostrova je chráněnou oblastí, jeho zvláštností je vnitřní jezero     "Belső tó", přístav s přívozem na jižní stranu Balatonu a levandulová pole.
Po vyčerpávající projíždce jsme se usídlili v kolébce místní lázeňské kultury - městě Balatonfüred. V  kempu jsme si poté mezi davy východoněmeckých fotbalových fanoušků připomněli, že naše jízda je opravdové retro.
Omámení dne: na skútru se dá za den ujet 400 km (klobouk dolů, Martine)!


6. den - čtvrtek
Loučili jsme se s největším jezerem střední Evropy, maďarským mořem, a čekala nás další etapa jízdy severní částí země. Nechali jsme se ještě zlákat levným menu plným fazolí, a tak jízda stepní krajinou ubíhala. Přiblížili jsme se až ke slovenským hranicím do Esztergomi (Ostřihomi). Poznávacím rysem města a dominantou hradního návrší je klasicistní bazilika z 19. století, nejmohutnější v zemi, s největším obrazem oltáře ve světě namalovaným na plátně. Říká se, že ji takhle Maďaři postavili schválně, aby jim Slováci mohli závidět. Přes řeku totiž vede hraniční čára a most vás přivede přímo do slovenského Štúrova.
My jsme se ale rozhodli ještě v Maďarsku setrvat a užít si podvečerní projíždku malebnou krajinou údolím Dunaje. Ke stanování se nabízelo přírodní tábořiště na cípu poloostrova v Kisoroszi, nebylo však jednoduché se tam dostat. Dunaj je přece jenom na přebrození se skútry dost hluboký, přívoz už nefungoval, navigace rovněž, až po dlouhých peripetiích jsme se najednou vyloupli přímo na pláži s bílým pískem, skloněnými starými vrbami, šplouchající vodou, slunce právě zapadalo… Pouze mračna komárů hatila dokonalost chvíle. Část skupiny se proto rozhodla přespat ve vesnici a v útulném privátu si krátila večer popíjením domácího piva s majiteli. Druhá část se vyzbrojila repelenty a nehodlala se výjimečnosti místa vzdát. Oheň nám byl přítelem.

Omámení dne: ne všechny samičky ve stanu jsou výhodou – zvlášt ne ty, co pijí krev.


7. den - pátek
Verze Kroupovic:
„Z Visegrádu, pozemského ráje“ psal svůj dopis na lesk a okázalost papežský vyslanec, když jako host pobýval na dvoře krále Mátyáše - možná i proto ještě dnes hostí tento komplex budov prezidentské hlavy. Pohled na zákruty Dunaje z hradní  věže je opravdu dechberoucí. Za namahavý výstup jsme se hned odměnili a na historickém tržišti se nezřízeně cpali místními specialitami z velkých kotlů.
Za atrakcí, která mě celou jízdu nenechávala klidnou, jsme se vydali na východ směrem ke slovenským hranicím. Cestou jsme využili přívozu přes Dunaj v blízkosti města Vác - skútry si tedy alespoň chvíli odfrkly ve stínu lodi.
Stopy po pravěkých zvířatech byly nalezeny i na území jiných evropských států, ale Ipolytarnóc je jediným místem, kde zkamenělé bahno ve velmi zřetelné podobě uchovalo stopy všech zvířecích druhů, které na tomto místě v daném historickém období žily. Na kraji této novohradské obce najdeme lesík s naučnou stezkou, po níž se můžeme vydat hluboko do pravěku, do doby před zhruba 20 milióny let. V areálu, který se rozprostírá na úpatí hory Karancs a byl v roce 1944 prohlášen za chráněné území, doslova šlapeme na paty pravěkým ptákům, šavlozubým tygrům, pranosorožcům …
My se ovšem přiřítili 10 minut před zavíračkou a snad jen naše prehistorické stroje a ztrhaný výraz ve tvářích obměkčily průvodce, aby nám vypravili soukromou prohlídku areálu.        Potom už byl čas se zakempovat, slovenská přehrada Ružiná už nás očekávala.

 

 Verzi od druhé části peletonu vložil Miro:
Druhá časť expedície sa rozhodla, že ten kopec na Viszegrad je v tom horku nad naše sily. Naše rozhodovanie bolo ovplyvnené i velkolepým jarmokom pod hradom.  Desiatky až stovky stánkov s miestnymi umeleckými výtvormi, prevažne velmi vkusnými a nejakým spôsobom spojenými s históriou tohoto územia. Nikde žiadny rákosník s čínskym šmejdom. Do toho rôzne skupinky v dobovom oblečení a hlavne...hlavne stánky s maďarskými kulinárskymi špecialitami.
Pekne sme sa toho nabažili, poľutovali Aleša s Evčou, ktorí sa práve škriabali na hrad a vyrazili smer Komárom. Cesta okolo Dunaja pekne odsýpala až na to, že sme Dunaj skoro vôbec nevideli, zato moc pekné socialistické fabriky. V Komárome (HU) každý minul posledné forinty v Tescu pri moste. Na parkovisku plnom slovenských áut som sa dal do reči s pánom z Komárna (SK). "Vy sem chodíte nakupovať, je to tu lacnejšie?" "Ale, viete už ani nie, ale je to zvyk"... odpovedal mi pán rýdzou maďarskou slovenčinou. Bol veľmi ochotný a vtiahol nás autom cez most až do centra Komárna, kde sme si prezreli tzv. Nádvorie Európy. Architektonický zážitok umocnil dobrý obed. A to nebolo dnes zďaleka všetko, ďalším cieľom bolo vodné dielo Gabčíkovo, ktoré je spojené s dlhoročnými spormi medzi Slovenskom a Maďarskom. Jadrom sváru bolo  odstúpenie Maďarska od desiatky rokov pripravovanej stavby v dobách RVHP. Všetko nakoniec skončilo až na medzinárodnom súdnom dvore v Haagu. Kolosálnosť tejto stavby nás úplne ohromila. Toľko betónu na jednom mieste sa len tak nevidí.
Deň nabitý zážitkami sme zakončili na termálnom kúpalisku s kempom v Dunajskej Strede s množstvom teplých a studených bazénov. To bol balzám na naše rozhrkotané telá z celodennej jazdy! Grilovaná rybička, nejaké to pivečko a šup do pohodlného stanu :-).

 Omámení dne: Zdeněk R. si v PAvu přes pilu, gril, ramínko, stoličku, jehlu na opékání, sekeru, stínítko na nos, moskytiéru a jiné potřebné věci neveze lázeňský župan...



8.den - sobota
Chalani z Prievidze už pro nás ohřívali guláš, a tak jsme všici pospíchali na společné setkání. Cestou Alda neodolal a zabočil k  útulné haluškárně s luxusním stáním pro motorkáře a jak tak znám brněnské jesetery, pro jistotu se rovněž někde stavili za poledne, aby jim příliš nevyhládlo. U Bobokových jsme se znovu střetli, jak jinak než se lžící guláše v ruce a mastným flekem na kalhotách.
Byli jsme s Čezetkami pozváni coby doprovodný veteránský program k celosvětovému setkání motorkářů značky Yamaha Venture. V areálu jsme si prohlédli zase trochu jiné nadšence a stroje, ale hlavně kemp samotný - příští rok by se tu mělo uskutečnit setkání skútrklubu Čezeta. Po dezertu v podobě kančího guláše jsme se veteránskou spanilou jízdou přesunuli k Obchodní akademii, která se měla pro dnešek stát naší noclehárnou. Ředitel Ľubo nás parádně ubytoval a případným šťouralům pro jistotu hned zacpal hubu borovičkou (-ami). Slovenští chalani byli poněkud zaskočeni našim darem v podobě pálenky a panáků s maďarským znakem, a tak jsme případné vrásky běželi rozpít do blízké hospody...což se myslím beze zbytku podařilo.
Omámení dne: guláš má nespočet podob a chutí.



9.den - neděle

Čekala nás cesta domů, klukům z Brna ji zpříjemnila společná jízda se spřáteleným klubem Prievidza, nám zastávka v Lošticích nad olomouckými tvarůžky.
Za báječnou dovolenou patří poděkování hlavně Mirovi, který vše nejenom naplánoval, ale i táhnul. Slova obdivu potom všem účastníkům důchodového věku (Bob a oba Zdenci), protože po pravdě je skútrjízda kromě těch všech bezva věcí taky obrovská dřina.
Oznámení dne tak trochu po slovači: tož do riti, tak zase za rok!

Komentáře  

#3 Jitka 2010-07-13 13:01
Taky závidíme... u nás ještě stále probíhají dokončovací práce na koupelně - nazvala bych to "Letní mučení", protože v tomhle počasí být bez sprchy, to je žůžo :-x
#2 Libor Volek 2010-07-13 08:26
Klobouk dolů.
#1 ronda 2010-07-11 21:15
Vééélikááá zááávist... chjo, tak snad příští rok.

You have no rights to post comments

Vložit na stránky

Kontakty

Předseda Skútr klubu Čezeta:

Jitka Papežová
jitka@skutrklub.cz

Administrátor stránek:

Miroslav Gerža
admin@skutrklub.cz

Přihlášení

Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account