Počasí – chladno, silný vítr, v průběhu dne se přidaly i dešťové přeháňky.
Po nočním dešti, ráno dosti pošmourné a chladné. Snídaně proběhla z vlastních zásob, následovalo sbalení osobních věcí, finanční vyrovnání a cca v 9.30 hodin start na Plzeň. Směr byl Blatná, Lnáře, Nepomuk, Blovice, Plzeň-Slovany. Do centra Plzně na Náměstí Republiky jsme dorazily přesně v poledne, kdy v kostele Sv. Bartoloměje právě zvonily. Po objetí historického náměstí jsme zaparkovali na ploše náměstí před kostelem. Hned za patami nám s autem stáli příslušníci městské policie. Na ploše náměstí se totiž nesmí parkovat. Vysvětlili jsme, že uděláme pouze snímek s kostelem a skútry postavíme na přilehlou komunikaci. Náš požadavek byl odsouhlasen. A začalo pršet. Po nezbytném fotu z náměstí jsme Čezety postavili, tak jak jsme slíbili, na přilehlou komunikaci. Skupina se rozdělila na dvě části - 1/5 (Miro) se dala do opravy Čezety a 4/5 zamířily kam jinam, než do hospody.
Miro pracoval, my zatím zvládli lepší-polévku a nějaké pití. Když jsme se vrátili na náměstí
oprava byla hotova (výměna relé). Během výměny relátka došlo k úsměvné příhodě. Miro byl osloven přítomnými holandskými turisty vycházejícími z kostela, zda se jedná o půjčovnu skútrů.
Ještě jedna zajímavost, moje Čezeta se na toto náměstí dostala opět po 47 letech. Na rohu náměstí Republiky a ulice Františkánské byla v roce 1964 Mototechna. Zde jsem ji tehdy za 9700,- Kčs koupil (pro informaci mladší generaci, jednalo se cca o 8 měsíčních platů).
Odpolední program – muzeum letadel Zruč u Plzně. Nasedáme na Čezety a za mírného mrholení vyrážíme směr Plzeň – Lochotín , Bolevec (zde už prší vydatně ), Třemošná a Zruč. Jedná se o soukromé muzeum letadel, má jich zde být cca 70 ks. Jedná se o vrtulová a proudová letadla z výzbroje Čs. armády , Čs.aerolinek, dále o proudové stíhačky z Francie, Italie, dále jsou zde makety letadel které byly postaveny jako kulisy pro filmová studia. Letecká část muzea je doplněna o těžkou vojenskou pozemní výzbroj Čs.armády jako jsou tanky, samohybná děla, transportéry a přepravní nákladní vozidla. Po prohlídce muzea, která trvala cca 1,5 hodiny a byla v taktu déšť- nedéšť, jsme se rozhodli k provedení přesunu do Mariánských Lázní. Protože pršelo poměrně vydatně, v Třemošné jsme zvolili variantu doplnění zásob potravin ve zdejším Penny marketu. Čezety jsme měli schovány pod přístřeškem prodejny a opět jsou středem zájmu. Postupně jsme na sebe v tomto letním čase kromě teplého oblečení navlékli i nepromokavé oděvy a vyrazili.
Následoval průjezd přes Město Touškov , Stříbro, Černošín, Planá, Mar.Lázně a její předměstí
Drmoul. Zde se nachází přírodní koupaliště Lido s cca 10 ks chatek. Jenže my před plotem a uzavřenou bránou. Po pár telefonech se přesouváme o cca 300 metrů bokem od hlavního vstupu, zde nám otevírá další bránu usměvavá paní a světe div se - Mirova krajanka ze Slovenska.
Dostáváme 2 chatky, ubytování skromné, chatky jsou vybaveny tekoucí vodou a WC. Stáří chatek opět 70. léta min. století. Důležité konstatování-jsme v suchu. Vlastní areál koupaliště velmi pěkný, upravený, jenom to chladno.
Po ubytování, teplé sprše, večeři z vlastních zásob a krátké diskusi co zítra, jdeme do postelí.
Kromě Mirova relátka, Čezety bez závad.
Počet ujetých kilometrů 202.