6. den - čtvrtek
Loučili jsme se s největším jezerem střední Evropy, maďarským mořem, a čekala nás další etapa jízdy severní částí země. Nechali jsme se ještě zlákat levným menu plným fazolí, a tak jízda stepní krajinou ubíhala. Přiblížili jsme se až ke slovenským hranicím do Esztergomi (Ostřihomi). Poznávacím rysem města a dominantou hradního návrší je klasicistní bazilika z 19. století, nejmohutnější v zemi, s největším obrazem oltáře ve světě namalovaným na plátně. Říká se, že ji takhle Maďaři postavili schválně, aby jim Slováci mohli závidět. Přes řeku totiž vede hraniční čára a most vás přivede přímo do slovenského Štúrova.
My jsme se ale rozhodli ještě v Maďarsku setrvat a užít si podvečerní projíždku malebnou krajinou údolím Dunaje. Ke stanování se nabízelo přírodní tábořiště na cípu poloostrova v Kisoroszi, nebylo však jednoduché se tam dostat. Dunaj je přece jenom na přebrození se skútry dost hluboký, přívoz už nefungoval, navigace rovněž, až po dlouhých peripetiích jsme se najednou vyloupli přímo na pláži s bílým pískem, skloněnými starými vrbami, šplouchající vodou, slunce právě zapadalo… Pouze mračna komárů hatila dokonalost chvíle. Část skupiny se proto rozhodla přespat ve vesnici a v útulném privátu si krátila večer popíjením domácího piva s majiteli. Druhá část se vyzbrojila repelenty a nehodlala se výjimečnosti místa vzdát. Oheň nám byl přítelem.
Omámení dne: ne všechny samičky ve stanu jsou výhodou – zvlášt ne ty, co pijí krev.
Komentáře