Letní a podzimní srazy 2026

XXVIII. mezinárodní sraz historických skútrů.

PŘIHLÁŠKY UZAVŘENY

Termín: 11.-14.6.2026
Místo: Spálovský mlýn, okr. Nový Jičín
https://mapy.com/s/nuzazucozo 


IX. podzimní sraz historických skútrů.
Termín: 3.-6.9.2026
Místo: Chabeřický mlýn, Zruč nad Sázavou
https://mapy.com/s/ponubugoma 

Pravidelná setkání

!!! 3.6.2026 MIMOŘÁDNĚ VE STŘEDU !!!

Členové klubu z Brna a okolí se setkávají každý první čtvrtek v měsíci v restauraci UnionDalší setkání bude VE STŘEDU 3.6.2026.

1. máj je lásky čas… Tohle rčení zná snad každý. Láska se ale nemusí upínat jen k druhým lidem — a už vůbec ne výhradně pod rozkvetlou třešní. Může mít mnoho podob. Své by o tom mohli vyprávět motorkáři, pro které je 1. květen často neoficiálním zahájením sezóny.

Stejně tomu bylo i letos u členů a příznivců skútroklubu napříč republikou. V prvomájovém duchu se neslo setkání jihomoravské a slovenské sekce, jehož společným cílem se staly Vizovice — místo, které už mnozí znají z nedávného srazu. Volba lokality nebyla náhodná, zohledňovala i příjezd vzácného hosta ze severu.

O vysoké účasti tentokrát řeč být nemůže. Některé členy vyřadil ze hry poněkud úsměvný „pokles inteligence“ po vytržení hned dvou zubů moudrosti, jiné zradila technika a další nepustily pracovní či rodinné povinnosti. Přesto se na místě sešla velmi slušná sestava strojů.

Z pohledu milovníka historie lze jen lehce postesknout, že většina z nich patřila mezi novější kousky. Veterány tak reprezentoval jediný skútr Čezeta z Moravy, který měl být původně doplněn ještě jedním. Druhý jezdec však zjevně podcenil jarní přípravu — nejprve ho zradila samotná Čezeta (což by leckdo označil za očekávatelné), následně i náhradní stroj značky Manet (což už tak očekávatelné nebylo). Nakonec tedy nezbylo než sáhnout po novějším stroji francouzské výroby.

 

I přes skromnější účast panovala na setkání velmi příjemná atmosféra, která dává tušit povedenou motoristickou sezónu. Za všechny účastníky tak nezbývá než popřát všem motorkářům mnoho šťastně ujetých kilometrů — bez nehod a pokud možno i bez poruch.

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na 28. ročník letního srazu historických skútrů, který se bude konat od 11. do 14. 6. 2026 v rekreačním areálu Spálovský mlýn. Společně navštívíme vybraná místa a pamětihodnosti v malebné oblasti Oderských vrchů a Hranicka.

Přihlášky jsou otevřeny do vyčerpání kapacity (120 osob)

PŘIHLÁŠKY UZAVŘENY

Ubytování:

Areál poskytuje komfortní ubytování v nově zrekonstruované budově „dřevák“ o celkové kapacitě 42 osob. Dále jsou nám k dispozici opravené vytápěné turistické chatky s elektřinou pro 4 osoby s celkovou kapacitou 80 osob. (Kdo se nevejde a má děravou plachtu na Rikše, může si samozřejmě postavit stan).

Program:

Čtvrtek 11. 6. 2026

  • Příjezd a registrace, ochutnávka Spálovského chleba
  • Večeře
  • Rozprava

Pátek 12. 6. 2026

  • Snídaně
  • Vodní mlýn Wesselsky
  • Rodný dům Johanna Gregora Mendela
  • Oběd (Restaurace Heipark Tošovice)
  • Přehlídka strojů na Masarykově náměstí (Odry)
  • Vyjížďka na Balerův mlýn ve Spálově
  • Závod Mlýnickým kopcem (Pro zájemce)
  • Večeře
  • Rozprava, přednáška o mazání dvoudobých motorů

Sobota 13. 6. 2026

  • Snídaně
  • Zbrašovské aragonitové jeskyně (Teplice nad Bečvou)
  • Hranická propast
  • Oběd (Restaurace Stará střelnice)
  • Přehlídka strojů na Masarykově náměstí (Hranice na Moravě)
  • Zámek Hranice – Muzeum (Expozice vojenství, model města)
  • Větrný mlýn Partutovice
  • Večeře
  • Rozprava, tombola

Neděle 14. 6. 2026

  • Snídaně
  • Odjezd domů

Kontakty:

Přihlášky: Petr Janků, tel: +420 777 885 614, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ubytování: Miroslav Gerža, tel: +420 602 710 086, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Hlavní organizace srazu: Lukáš Buček, tel: +420 606 862 614, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Těšíme se!
Váš Skútr klub Čezeta

I přes vyloženě zimní podmínky se dnes sešla jihomoravská sekce klubu (v počtu dvou členů) a slovenská sekce klubu (v počtu 4 jezdců a jednoho spolujezdce) k nejspíše poslední společné vyjížďce této sezóny a tím společně ukončily tuto motosezónu. No dobrá, zase tak zimní nebyly. Teplota se ustálila na krásných šestnácti stupních celsia, a i když se sluníčko schovávalo za mraky, při dostatečně teplém oblečení byly podmínky na vyjížďku perfektní.

Společný sraz byl na Myjavě, odkud jsme po velmi krátké zastávce vyrazili vyhlídkovým tempem k Vodní nádrži Kunov. Zde jsme při kafíčku hodinku poklábosili, abychom se poté rozjeli zpět k domovům. I přesto, že všichni sedlali stroje novějších ročníků a zahraniční produkce, diskuse se primárně točila kolem našich zasloužilých strojů slovenské výroby.  Vzhledem k pomalu nastupující převaze těchto velmi kvalitních skútrů je dobře, že i členská základna, jež je sedlá, se postupně utužuje.

Cestou domů jsme všichni vyrazili stejným směrem, byť díky drobnému nedorozumění každý jinou cestou. A tak jsme měli ještě jednu možnost se krátce rozloučit u Bukovanského mlýna, kde jsme udělali definitivní tečku za naším setkáním. Domů jsme se již vraceli v drobném přítmí, což ale vůbec nepokazilo dojem z celé akce.

Dovolte mi tedy na závěr všem poděkovat za dnešní vyjížďku, a všem, nejen účastníkům, popřát klidné prožití zimní přestávky, která bude jistě naplněna servisní péčí o naše miláčky.

Peter

 

Milí přátelé.

Mám tu milou povinnost pokračovat v krásné tradici článků s titulem „Den poté“ - a to krátkou reportáží z podzimního srazu v Medlově.

Asi největším, ale také velmi milým překvapením pro mne samého, byla soutěživá atmosféra linoucí se celou událostí. Jeden z prvních účastníků souboje o největší poruchu byl jistě Martin ze Slovenska, který ho zahájil hned sadou malých poruch. V jeden okamžik jej opustilo přibližně 7 špic v zadním kole. Nejspíše díky kvalitě stroje, na kterém jel, tuto skutečnost téměř nezpozoroval. Avšak další účastníky kolony situace nezaskočila a s vidinou upadnutého kola (čímž by nejspíše soutěž vyhrál) jej rychle zastavili. Jistě tak dali šanci dalším soutěžícím. Po nedlouho trvajícím odtahu stroje a bleskové výměně kola v mezistanici celá kolona vesele pokračovala dále.

Netrvalo to dlouho a přibližně v půli trasy se do souboje zapojil, ač nositel stejného jména, tak řidič skútru jiné barvy. Při rozjezdu z jedné křižovatek zjistil, že mu v převodové skříni zůstal již pouze první převodový stupeň a neutrál. Bylo nutné si položit otázku z úst klasika: „A není to málo Antone Pavloviči?“. Bylo to málo! Tímto okamžikem se tedy Martin ujal vedení. A ani několik dalších poruch v podobě dvou utrhnutých lanek, jednoho ucpaného filtru a jednoho vadného dobíjení jeho prvenství neohrozilo. Některým se tato soutěž natolik zalíbila, že v ní pokračovali i cestou domů. Rozličnou sadu nedostatků tak doplnil jeden zadřený skútr, několik prázdných nádrží, další utržené lanko a podobně.

Evidentně sportovní nálada zachvátila i samotného předsedu klubu. Ten se od samotného počátku zabýval kontrolou množstvím skútrů jednotlivých značek. Počty byly překvapivě vyrovnané, a dokonce lehce převyšovaly stroje vyrobené v Povážských Strojárnách. Zjevně nervózní milovník skútrů ČZ se tak při sebemenším náznaku změny poměru sil dožadoval o přepočítání. Neváhal se ani uchýlit k praktikám, které by leckdo mohl označit za nekalé. Například bez zjevného důkazu označil dva stroje Burgman jako nástupce slavného prasete  anebo do počtů zahrnul i hračku v podobě skútru jednoho z nejmladších účastníků. Abych nerozdmýchal rozbroje, vítěznou značku skútrů zde neuvedu, ale jednoduše si to každý může spočítat na společné fotografii u hotelu. Pro bystřejší čtenáře jsem do článku uschoval název této značky.

Trasy naplánované na jednotlivé dny srazu byly z mého pohledu velmi příjemné. Díky perfektně zvoleném tempu a bezvadné práci regulovčíků cesta velmi příjemně utíkala. Věřím, že každý si mohl v jednotlivých dnech najít to své. Někoho zajímala historie v podobě Tatra muzea, někomu se více líbily sochy navštívené v okolí srazu a někdo měl raději zastávky na kávičku.

Večerní zábava se nesla v duchu společně strávených chvil u večeře, rozprav a následné individuální zábavě. Stejně jako vždy byly každý večer oceněni účastníci v nějakém směru výjimeční. Kromě největší poruchy se oceňoval nejmladší a nejstarší účastník, účastník s nejdelší trasou a v neposlední řadě ženy za volantem. Zde si dovolím povzdechnout na tím, že se neujal můj vlastní návrh na ocenění pravidelných laureátů ceny za největší poruchu za to, že se jim nic nepokazilo. Argument, že nelze ocenit někoho, kdo se srazu neúčastnil, mi přijde poněkud lichý.

Epesní večerní zábavu doplnila také skromná, leč velmi příjemná tombola. Zde bych se snad jen lehce pozastavil nad otázkou regulérnosti. Všechny výherní losy měly totiž pouze a jenom zelenou barvu. Ani tvrzení, že je to způsobeno prodáváním losů pouze ze zeleného bločku mé pochyby o „cinknutí“ celé soutěž nevyvrátily.  

Dlouhé a příjemné večery byly doplněny posilujícím spánkem ve skromných, ale příjemných pokojících. Jen ve dvou mi známých případech došlo k drobnému nesouladu mezi spící osobou a dalším osazenstvem pokoje. V prvním případě se dalšímu osazenstvu pokoje zdálo, že jsou motorky a vrčí jim motor tak nahlas, že jejich kolega emigroval na chodbu. Toto řešení se však ukázalo jako poměrně dočasné, kdy brzy z rána začali problém dělat lidé courající se na blízkou toaletu.  V druhém případě se snaha o poklidný spánek nesetkala s pochopením zbylých účastníků, kteří razili heslo „noc je ještě mladá“ a v přeplněném apartmánu bujeli zábavou. Řešením této situace bylo zapojení neúspěšného spáče do probíhající zábavy.

Evidentně nepřeberným množstvím zážitků byl protkán celý sraz. Snaha popsat je zde všechny by jistě přeměnila tento článek v nekonečný příběh. Proto mi dovolte jej v tento moment ukončit a na závěr poděkovat každému, kdo se do této události zapojil. Pořadatelům Jitce a Mirovi, regulovčíkům, Milanovi za bezvadné odtahové vozidlo a všem dalším, jejichž přispění zařadilo tento sraz mezi nezapomenutelné události.

 

S pozdravem a poděkováním

Peter

 

Máme za sebou další, tentokrát již XXVII. mezinárodní skútrsraz. Z mého pohledu si každá taková akce zaslouží krátké ohlédnutí, a proto mi dovolte krátkou osobní retrospektivu.

Přiznám se, že jsem na letošní sraz nejel úplně v nejlepším rozpoložení. Důvod není důležitý, ale co je z mého pohledu důležité, je atmosféra, která na srazu panovala. Uvědomil jsem si, jak je super, když i při tak velkém počtu účastníků člověk téměř každého zná. Někoho od vidění, někoho jménem a s někým se hned po příjezdu obejme. Myslím si, že tohle samotné už předurčuje k úžasnému zážitku bez ohledu na další.

Tím nechci říct, že samotné místo, program, počasí apod. jsou méně důležité. Naopak.

Vložit na stránky

Kontakty

 Administrátor stránek:

Miroslav Gerža
admin@skutrklub.cz

Přihlášení

Don't have an account yet? Register Now!

Sign in to your account