I přes vyloženě zimní podmínky se dnes sešla jihomoravská sekce klubu (v počtu dvou členů) a slovenská sekce klubu (v počtu 4 jezdců a jednoho spolujezdce) k nejspíše poslední společné vyjížďce této sezóny a tím společně ukončily tuto motosezónu. No dobrá, zase tak zimní nebyly. Teplota se ustálila na krásných šestnácti stupních celsia, a i když se sluníčko schovávalo za mraky, při dostatečně teplém oblečení byly podmínky na vyjížďku perfektní.

Společný sraz byl na Myjavě, odkud jsme po velmi krátké zastávce vyrazili vyhlídkovým tempem k Vodní nádrži Kunov. Zde jsme při kafíčku hodinku poklábosili, abychom se poté rozjeli zpět k domovům. I přesto, že všichni sedlali stroje novějších ročníků a zahraniční produkce, diskuse se primárně točila kolem našich zasloužilých strojů slovenské výroby.  Vzhledem k pomalu nastupující převaze těchto velmi kvalitních skútrů je dobře, že i členská základna, jež je sedlá, se postupně utužuje.

Cestou domů jsme všichni vyrazili stejným směrem, byť díky drobnému nedorozumění každý jinou cestou. A tak jsme měli ještě jednu možnost se krátce rozloučit u Bukovanského mlýna, kde jsme udělali definitivní tečku za naším setkáním. Domů jsme se již vraceli v drobném přítmí, což ale vůbec nepokazilo dojem z celé akce.

Dovolte mi tedy na závěr všem poděkovat za dnešní vyjížďku, a všem, nejen účastníkům, popřát klidné prožití zimní přestávky, která bude jistě naplněna servisní péčí o naše miláčky.

Peter

Milí přátelé.

Mám tu milou povinnost pokračovat v krásné tradici článků s titulem „Den poté“ - a to krátkou reportáží z podzimního srazu v Medlově.

Asi největším, ale také velmi milým překvapením pro mne samého, byla soutěživá atmosféra linoucí se celou událostí. Jeden z prvních účastníků souboje o největší poruchu byl jistě Martin ze Slovenska, který ho zahájil hned sadou malých poruch. V jeden okamžik jej opustilo přibližně 7 špic v zadním kole. Nejspíše díky kvalitě stroje, na kterém jel, tuto skutečnost téměř nezpozoroval. Avšak další účastníky kolony situace nezaskočila a s vidinou upadnutého kola (čímž by nejspíše soutěž vyhrál) jej rychle zastavili. Jistě tak dali šanci dalším soutěžícím. Po nedlouho trvajícím odtahu stroje a bleskové výměně kola v mezistanici celá kolona vesele pokračovala dále.

Netrvalo to dlouho a přibližně v půli trasy se do souboje zapojil, ač nositel stejného jména, tak řidič skútru jiné barvy. Při rozjezdu z jedné křižovatek zjistil, že mu v převodové skříni zůstal již pouze první převodový stupeň a neutrál. Bylo nutné si položit otázku z úst klasika: „A není to málo Antone Pavloviči?“. Bylo to málo! Tímto okamžikem se tedy Martin ujal vedení. A ani několik dalších poruch v podobě dvou utrhnutých lanek, jednoho ucpaného filtru a jednoho vadného dobíjení jeho prvenství neohrozilo. Některým se tato soutěž natolik zalíbila, že v ní pokračovali i cestou domů. Rozličnou sadu nedostatků tak doplnil jeden zadřený skútr, několik prázdných nádrží, další utržené lanko a podobně.

Evidentně sportovní nálada zachvátila i samotného předsedu klubu. Ten se od samotného počátku zabýval kontrolou množstvím skútrů jednotlivých značek. Počty byly překvapivě vyrovnané, a dokonce lehce převyšovaly stroje vyrobené v Povážských Strojárnách. Zjevně nervózní milovník skútrů ČZ se tak při sebemenším náznaku změny poměru sil dožadoval o přepočítání. Neváhal se ani uchýlit k praktikám, které by leckdo mohl označit za nekalé. Například bez zjevného důkazu označil dva stroje Burgman jako nástupce slavného prasete  anebo do počtů zahrnul i hračku v podobě skútru jednoho z nejmladších účastníků. Abych nerozdmýchal rozbroje, vítěznou značku skútrů zde neuvedu, ale jednoduše si to každý může spočítat na společné fotografii u hotelu. Pro bystřejší čtenáře jsem do článku uschoval název této značky.

Trasy naplánované na jednotlivé dny srazu byly z mého pohledu velmi příjemné. Díky perfektně zvoleném tempu a bezvadné práci regulovčíků cesta velmi příjemně utíkala. Věřím, že každý si mohl v jednotlivých dnech najít to své. Někoho zajímala historie v podobě Tatra muzea, někomu se více líbily sochy navštívené v okolí srazu a někdo měl raději zastávky na kávičku.

Večerní zábava se nesla v duchu společně strávených chvil u večeře, rozprav a následné individuální zábavě. Stejně jako vždy byly každý večer oceněni účastníci v nějakém směru výjimeční. Kromě největší poruchy se oceňoval nejmladší a nejstarší účastník, účastník s nejdelší trasou a v neposlední řadě ženy za volantem. Zde si dovolím povzdechnout na tím, že se neujal můj vlastní návrh na ocenění pravidelných laureátů ceny za největší poruchu za to, že se jim nic nepokazilo. Argument, že nelze ocenit někoho, kdo se srazu neúčastnil, mi přijde poněkud lichý.

Epesní večerní zábavu doplnila také skromná, leč velmi příjemná tombola. Zde bych se snad jen lehce pozastavil nad otázkou regulérnosti. Všechny výherní losy měly totiž pouze a jenom zelenou barvu. Ani tvrzení, že je to způsobeno prodáváním losů pouze ze zeleného bločku mé pochyby o „cinknutí“ celé soutěž nevyvrátily.  

Dlouhé a příjemné večery byly doplněny posilujícím spánkem ve skromných, ale příjemných pokojících. Jen ve dvou mi známých případech došlo k drobnému nesouladu mezi spící osobou a dalším osazenstvem pokoje. V prvním případě se dalšímu osazenstvu pokoje zdálo, že jsou motorky a vrčí jim motor tak nahlas, že jejich kolega emigroval na chodbu. Toto řešení se však ukázalo jako poměrně dočasné, kdy brzy z rána začali problém dělat lidé courající se na blízkou toaletu.  V druhém případě se snaha o poklidný spánek nesetkala s pochopením zbylých účastníků, kteří razili heslo „noc je ještě mladá“ a v přeplněném apartmánu bujeli zábavou. Řešením této situace bylo zapojení neúspěšného spáče do probíhající zábavy.

Evidentně nepřeberným množstvím zážitků byl protkán celý sraz. Snaha popsat je zde všechny by jistě přeměnila tento článek v nekonečný příběh. Proto mi dovolte jej v tento moment ukončit a na závěr poděkovat každému, kdo se do této události zapojil. Pořadatelům Jitce a Mirovi, regulovčíkům, Milanovi za bezvadné odtahové vozidlo a všem dalším, jejichž přispění zařadilo tento sraz mezi nezapomenutelné události.

S pozdravem a poděkováním

Peter

Pořadatel akce: Skútr klub Čezeta

• Datum: 4.9. - 7.9.2025
• Místo: Hotel Medlov, 49.616394, 16.054832
  
• Startovné: jezdec 300 Kč, spolujezdec 300 Kč.
  Startovné bude použito na organizaci srazu a provoz stránek www.skutrklub.cz.
  Číst dál: VIII. podzimní sraz skútrů Medlov 2025 Přidat komentář

Máme za sebou další, tentokrát již XXVII. mezinárodní skútrsraz. Z mého pohledu si každá taková akce zaslouží krátké ohlédnutí, a proto mi dovolte krátkou osobní retrospektivu.

Přiznám se, že jsem na letošní sraz nejel úplně v nejlepším rozpoložení. Důvod není důležitý, ale co je z mého pohledu důležité, je atmosféra, která na srazu panovala. Uvědomil jsem si, jak je super, když i při tak velkém počtu účastníků člověk téměř každého zná. Někoho od vidění, někoho jménem a s někým se hned po příjezdu obejme. Myslím si, že tohle samotné už předurčuje k úžasnému zážitku bez ohledu na další.

Tím nechci říct, že samotné místo, program, počasí apod. jsou méně důležité. Naopak.

Období konání : 25.6. - 1.7.2025

Počet účastníků : 15 členů klubu včetně 3 příbuzných, 10 motocyklů, 1x Safety car s přívěsem na 3 moto, 2 daší osobní vozidla

Motocykly : ČZ 350/472 + PAV, Jawa 350/362 Californian, Jawa 350/634, Jawa 350/638, Jawa 350/634 Retro, Jawa 650 Californian, Suzuki Bandit, Honda, 2x Skútr Kymco Downtown

Místo/Základna : Jagodne Wielkie, Polsko, Mazurská oblast

Společný start Expedice : 25.6.2025 9:35 Trutnov, Čerpací stanice Orlen

Zastávky na cestě : Dworek za Lasem, Polsko, Warta - Penzion na půli cesty tam i zpět

Ujetá vzdálenost : 2.000 - 2.200 km od domova členů klubu

Počet závad strojů v průběhu expedice : 2 - (1x Defekt pneu PAVa, 1x Těsnící okroužek olej. filtru Jawa 650) Obě odstraněny na cestě s minimální prodlevou a o to větší zábavou :-).

Zajímavosti

Nejvzdálenější navštívené město : Frombork, pobřeží Baltské moře

Doba trvání nejdelší cesty včetně přestávek : 12 hodin a 20 minut - cesta z Brandýska do první zastávky v penzionu Dworek za Lasem

Počet vypitých soudků Plzeňského piva a lahví pálenky : 4 sudy (jen po 15 litrech ) 7 lahví páleky různého druhu, síly, velikosti a barvy obsahu :-)

Počet snědených vepřových kolen Tulip : 48 ks na místě, 68 celkově

Nejzajímavější pokrm : Patrně mořský úhoř

Nejdramatičtější chvíle : Blackout na základně

----- něco kolem 300 vypitých šálků kávy u čerpacích stanic a asi 1 milion úspěšných i neúspěšných pokusů o spárování interkomů:-)

Získané zkušenosti a poučení

Odborníci v klubu dokáží i troubu na pečení opravit během dvaceti minut!

Výletní lodě zastavují jen když nefouká :-).

Jeden stůl, jeden účet!

Čím více hostů, tím vyšší cena!

Silnice ve Středočeském kraji jsou ve velmi dobrém stavu (i v Brandýsku) :-)! Kdo by pochyboval nechť si zajede na Mazury.

U moře fouká, u jezer fouká, v lese fouká, v Polsku fouká úplně ffšude!

Polští motorkáři jsou milí a pokud je potřeba snaží se pomoci jak jen to jde.

Majitelé skútrů Kymco nevědí k čemu slouží gumička toolkitu. My už to víme :-).

Nic nezahání déšť tak spolehlivě jako motocyklista právě převlečený do nepromoku. 

Vedoucí jezdec se dokáže ztratit i po páté na notoricky známé trase, ani navigace mu v tom nezabrání!

Interkomy určené pro 6 jezdců fungují bezchybně pouze když jsou v mashi připojeni čtyři.

Stroje, pro vysokou kouřivost vykázané na konec kolony, přestávají kouřit sami od sebe :-).

Když dojde na placení, lámou členové klubu rekordy ( je radost něco organizovat).

Zvláštní znamení

Skvělá nálada od začátku do konce :-).

Žádná nemoc ani zranění nás nepostihla - bohu díky.

Poděkování

Všem účastníkům za pohodu, kterou dokázali vytvořit a udržet po celou dobu konání Expedice.

Liborovi za neúnavné hledání ideální trasy v Mapách.cz a odklonění původního záměru jet cestou poblíž Náchoda.

Kryštofovi za to, že obětoval svou dovolenou a vyrazil se staříkama na cestu po polské krajině a postaral se i o druhé doprovodné vozidlo. 

Marušce za trpělivost za volantem. Jirkovi Teršovi za zapůjčení přívěsu pro Safety car a organizaci výletu na lodi.

Speciální a největší poděkování náleží Nadě za nevídaný servis, který nám na základně po celou dobu nezištně poskytovala (Jirko, ty si umíš vybrat ;-)

Fotografie z Expedice najdete Zde:

https://www.rajce.idnes.cz/album/uwDn7uufmGvvMsSt?utm_source=notification&utm_medium=email&utm_campaign=album-created

Až si budete fotografie prohlížet, postupujte od konce, abyste je viděli chronologicky správně.

K tomuto článku můžete přidávat své komentáře, doplnění, opravy a postřehy.

Budeme za ně rádi. 

Tradiční prvomájová vyjížďka skůtru československé výroby, sraz před hlavní bránou brněnského výstaviště. Tentokrát se vydáme po stopách srazu z roku 2001 na zámek do Rájce nad Svitavou. Přihláška na email nám pomůže s organizací návštěvy zámku a zajištění obědu, stačí napsat že jedu, přijeďte se pochlubit 1.5. před výstaviště.

poldaales(a)seznam.cz

spolupořadatel Tomáš