Tak toto by měl být název mojí knížky o Čezetách, kterou už strašně dlouho chystám a ještě jsem ji nevydal. Nebudu se moc vymlouvat, stejně byste mi nevěřili. Takže spíš takhle, jak by řekl vojín Smiřický: „Soudruhu kapitáne, jsem líný, nezodpovědný, nedůsledný a nejsem schopen plnit svoje sliby. Jsem připraven nést všechny důsledky tohoto svého vyjímečně nezodpovědného jednání“.Bohužel nebo Bohudík, kniha je prakticky připravena a jen čeká na ten poslední krůček, čímž by mělo být její vvydání, a k tomu se právě nějak ne a ne odhodlat. Ale tlak sílí, takže už mi asi nezbyde nic jiného, než to dotáhnout do zdárného (aspoň doufám) konce. Pro začátek jsem vám připravil úryvek z úvodu knihy. ………………Když jsem byl ještě malý kluk, chodíval jsem s maminkou na návštěvy k její kolegyni z práce. Vždycky jsem zůstával v průjezdu domu, kde bydlela, protože tam stával krásný červenobílý skútr (dnes už vím, že to byl typ 502). Oči jsem mohl nechat na všech těch páčkách, které tam byly a o jejichž funkci jsem vůbec nic nevěděl. Právě proto byly pro mě vždycky tak tajemné a znovu a znovu mě přitahovaly a fascinovaly.
Bydleli jsme u silnice č. 7 na trase Praha – Chomutov, takže často jsem pozoroval z okna projíždějící vozidla. Tam jsem také poprvé zahlédl skútra s loďkou a aniž bych si to tenkrát uvědomil, byla z toho láska na první pohled a doufám, že na celý život. Jenže období 70. let nepřálo příliš motocyklistům a motocyklům, takže po prvních motorkářských letech strávených v sedle pionýra jsem přesedl do otcovy tisícovky. Pak přišla studia, vojna, rodina a já jsem se dostal ke svému prvnímu skútru až koncem osmdesátých let, kdy jsem se rozhodl pořídit si Čezetu s Druzetou.
Tou dobou již uplynulo od ukončení jejich výroby 25 let. Na silnicích je bylo občas ještě vidět, veteránisti je nepovažovali za veterány a jejich ventilátorem chlazené motory vesele vrčely v mnoha podomácku vyrobených frézách a traktůrcích snad ve všech vesnicích, zatímco jejich zkorodované karoserie dávno odpočívaly na šrotištích.
Domníval jsem se, že informace o jejich výrobě a historii jsou snadno přístupné a dosažitelné, avšak tento předpoklad se ukázal jako zcela neopodstatněný. Informace se různí, a to i při porovnání informací od výrobce s články z dobového tisku………………..
………a tak jsem se snažil posbírat co nejvíce informací, a to nejen o Čezetách, ale i o ostatních čs, skútrech a dalších zajímavých vozidlech. Podaří-li se mi knihu vydat, tak o tom budete informováni na těchto webových stránkách Skútrklubu, stejně jako čtenáři mého Čezetářského Občasníku určitě jako první.………
Marcel Malypetr